Na okruh, který uspořádal  neděli dne 18. t.m. (srpna 1935) Aero Car Club v Brandýse nad Orlicí, jel jsem s jistou dávkou nedůvěry. Jednak počasí neslibovalo nic dobrého a pak přádající organisace přece jen ještě nemá zkušeností, jakými se může chlubit AKRČs. Nebo jiná veliká organisace. Byl jsem však podnikem velmi příjemně překvapen a mohu organisátorům závodu gratulovati. Málokdy máme příležitost obdivovati se sportovnímu podniku tak důkladně organisovanému a tak svědomitě a pečlivě připravenému. Jako prostý divák děkuji za dobrý sport především řediteli závodu St. Kafuňkovi a tajemníku InG. V. Hessovi a všem jejich spolupracovníkům v čele s řed. Slavíkem, řed. Freiem a členy Sokola v Brandýse. Lituji jen, že okruh nebyl blíže u Prahy, aby se stejnými pocity uspokojení mohly sledovati závod větší davy diváků. Formule závodu byla řešena šťastně, tím, že účastníci byli rozděleni na juniory a seniory. Tak byla novým adeptům automobilového sportu poskytnuta možnost ukázat, co dovedou a bude-li z nich kdy něco. Rovněž chválím společný start kategorií, protože je zde náležitý přehled, který se při startu děleném těžce získává. I jezdci jsou pak lépe orientováni a svádí je to k lepšímu výkonu. Trať okruhu měřila 11,4 km a vedla po nepříliš vábných cestách přes Olešnou, Rozsochu, Rvíště a Pernou do Brandýsa. Proti zvyklostem jel se závod po směru ručiček hodinových (zatáčelo se tedy doprava), protože, kdyby tomu bylo opačně, vedl by k cíli ostrý sjezd, což by bylo nebezpečné.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V juniorském závodě startovaly všechny třídy najednou. Ve třídě 500 ccm byl to Kůrka a Pawlowsky, ve třídě 750 ccm Utěšil, Vobořil a Uher, ve tř. do 1100 ccm pak Horwitz, Kameš, Mottl, Rokyta, Řežábek, Lustig, Zita, Bendl a Mahr. Až na Vobořila, který jel na voze Jawa, jeli všichni a Aerovkách. Junioři jeli 5 kol. Od prvého až do posledního vedl Rokyta, který zvítězil ve své kategorii časem  45:44:8. Mottl, který byl ve vedoucí skupině, vzdává se po 2. kole pro poruchu chladiče. V tomto kole vzdává se i Vobořil. Dobře se uvedl Kameš a Řežábek, kteří byli stále ve vedoucí skupině. Senioři jedou deset kol, což jest změna proti proposicím, které předpisovaly 8 kol. Startuje napřed kategorie do 1100 ccm a po dojetí pak kat. do 1500 ccm a přes 1500 ccm. Na startu se řadí tito jezdci: Formánek, Hodač, Janík, Kůrka, Dohnal, Kubín, Melichar, Jung, Kraucher, Veselá, Chromák, Veselý. Většinu z těchto jezdců již naši čtenáři znají ze sportovních referátů, takže není nutno šířiti se o jejich úspěších.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V prvém kole vede Formánek, sledován těsně Hodačem, ve druhém kole již Hodač předjíždí Formánka a vede, hned za ním však nebezpečně dotahuje Dohnal, maje v těsném závěsu Veselého. Najednou proběhlo tribunou vzrušení: Hodač, který vedl, přiběhl odněkud z konce města. Svlékla se mu v zatáčce pneumatika, poškodil ráfek a běžel si pro nové kolo. Ztratil touto příhodou mnoho drahocenných minut, takže každý byl přesvědčen, že již bude z boje vyřazen. Hodač však znovu nasedl a jel tak překvapujícím způsobem, že se mu podařilo dostat se z posledního na třetí místo. V 5. kole vzdal se Janík pro přetržení brzdového lanka. V 6. kole byl nucen Veselý, který se dostal až na druhé místo za Formánka, vzdát se pro poruchu chladiče. Po 2 kola vedl Dohnal, v ostatních kolech Formánek, který zvítězil ve velmi krásném čase. Všichni jezdci až na Krauchera, který jel na voze vlastní konstrukce, startovali na vozech Aero.

Motor Revue, 1.9.1935